Konstrukce
Podařilo se mi kontaktovat autora (mimochodem krásné ) knihy "Draci z celého světa", pana Jana Baleje a proto se všichni, můžeme těšit na některé plánky z jeho knihy. Kdo by chtěl také přispět do této rubriky, dejte vědět na p.drak@atlas.cz. Předem všem děkuji. Zvláště těm, kteří pošlou ke zveřejnění plánek svého draka.
Jelikož se našlo pár lidí, kteří projevili zájem, postavit si podobného draka, jako je v rubrice "můj drak", jen v menší velikosti, je v této rubrice plánek "Rhamphorhynchuse"- draka ptakoještěra o rozpětí kolem dvou metrů.
Tento drak je vyroben z kuželových polotovarů rybářských prutů, průměr 14/8, délka cca 1200. Použití lepenek popsáno v opravách(článek č. 4). Očka na vahách je možné vázat přímo na šňůrce, lze použít i malé kroužky na klíče, ale zvýší se tím váha. Na plánku je drak kreslen plnou čarou, jako "sportovní", teprve čárkované obrysy nohou a drápků na "náběžce", z něj dělají ptakoještěra. V případě, že by to měl být zrovna "Rhamphorhynchus", je potřeba udělat ještě ocas dlouhý minimálně jako tělo (délka draka), zakončený vodorovným "kosočtvercem".
Samostatnou částí je hlava. Je nutné udělat ji co nejlehčí a odnímatelnou, protože zhoršuje letové "výkony" draka a za slabého větru je lepší létat bez ní. Protože nikdo vlastně neví, jaké bylo zbarvení ptakoještěrů, může se každý na jejich barevné úpravě "vyřádit". Já zatím marně sháním zdroj dostatečně široké mikroténové (nebo igelitové) metráže v pastelových barvách, proto jsou skoro všichni draci z mé "stáje" černí.
Na základě připomínky jednoho ze čtenářů, jsem přesunul podrobnější popis stavby, včetně návodu k "zalétání" draka.
Stavba
Již poměrně dlouho existují pevné, pružné a velmi lehké materiály, jako stvořené pro stavbu létajících strojů. Zatím, co u letadel s lidskou posádkou, je u nás použití laminátů poměrně v počátcích (i když se stále více objevují zdařilé konstrukce), rozšíření použití těchto materiálů při stavbě draků, brání snad jen jejich vyšší cena. Protože však valná většina z nás nepočítá, že by se nechala drakem vynést do oblak, lze využít třeba i "kazové výrobky".
Obrovskou výhodou u kónických sklolaminátových nebo kevlarových trubek, je možnost draka během několika okamžiků složit, a za pár minut naopak uvést do letuschopného stavu. Osobně používám vyběhlé polotovary rybářských prutů, zbytky ještě mají v zahrádkáři v holešovické tržnici. Trochu nižší kvalita povrchu nevadí, příjemná je cena - 30kč za kus při průměrech 14/8, délka cca 1200mm. Bohužel, v době kdy jsem tento zdroj objevil, již neměli druhý a třetí kus sady, čtvrtý mají stále - průměry jsou 32/28, při délce 1255 a stojí 40kč. Páté díly s průměry 38/34 o délce 1310, doprodali koncem léta 2003. Ty však byly však vzhledem k větším průměrům pro menší rozpětí draka už dost těžké. Chcete-li však draka využít i jako posilovací stroj, je rozpětí kolem pěti metrů ideální a díly č. 4 optimálním materiálem, protože snese i nejbrutálnější zásahy do řízení.
Nejvhodnějším typem pro stavbu z těchto polotovarů se mi jeví Malajský drak, při použití tří prvních dílů prutů se dostaneme na rozpětí 2400mm při délce 1200mm. To je optimální - pouze jeden spoj v prostředku křídel, drak má už dostatečnou plochu aby trochu "táhl" a přitom jeho ovládání jsou schopny zvládnout (pokud extrémě nefouká) i menší děti.
Pruty jsou tak pevné, že za celou dobu létání cca 100 letových hodin, se mi při tomto rozpětí žádný nezlomil. K jedinému poškození došlo, když jsem složeným drakem při přepravě na kole "zavadil" o zděnou pokladnu na Satalickém hřišti. Náraz byl tak prudký, že i při mé hmotnosti přes 80kg, mě to odhodilo na zábradlí. Naštěstí se mě ani kolu nic nestalo, odnesly to jen všechny tři nosné pruty konstrukce draka, přestože byly v ochranné papírové trubce od výkresů (trubka se silou nárazu zbortila).
Pružnost a pevnost trubek také umožňuje jeden efektní "režim" letu a to mávání křídly - pokud máme draka postaveného ve stylu létajícího tvora - je velmi působivý (ale trochu fyzicky náročný). I když je na potah ideální tenká lehká neprodyšná látka, používám zatím z nedostatku financí igelit. Spojku obou polovin křídel je možné navinout z více vrstev papírové lepenky, nebo máte-li možnost, odříznout z měkké duralové trubičky 16/1. Záměrně uvádím měkké, protože ji lze snadno ohnout do mírného vzepětí, odpadne prohýbání křídla "do luku" a tím zůstane možnost donutit draka mávat křídly. Montáž draka se tím také zjednoduší a pochopitelně i zrychlí. Trubičku je lepší ponechat trochu delší, zasunutí polovin křídla by mělo být nejméně dva průměry zasouvaných trubek, jinak hrozí zborcení okrajů trubek a následně jejich výměna.
Po obvodu "kostry" je třeba napnout pevný netřepivý provázek ( i dratev po nějaké době "odejde"). V místech upevnění provázku ke kostře ovineme konce prutů jednou vrstvou kobercové pásky. K provázku pak kvalitní lepenkou připevníme igelitový potah draka, jinak při extrémním zatížení začne igelit "téci" a drak se poškodí. Ze stejného, nebo ještě kvalitnějšího provázku zhotovíme "váhy draka".
Pokud nechceme dělat draka řiditelného (snad jen pro opravdu malé děti, jinak jsme sami proti sobě), vychází vrchní část vah z místa křížení podélného nosníku kostry s křídly(cca v jedné šestině délky draka). Druhý konec je ukotvený na dolním konci podélného nosníku. Celková délka provázku je asi 2400mm. Na prstu najdeme na vahách místo, kde zavěšený drak svírá se zemí úhel asi 35 stupňů. V tomto místě uvážeme očko, další dvě uvážeme jedno před a druhé za toto středové. Jejich rozteč by měla být 30 až 50mm.
Podle síly větru a toho, jaký let od draka požadujeme, pak volíme místo připojení pouštěcí šňůry. Čím silnější vítr a požadavek stabilnějšího letu, tím přednější očko. Naopak při slabším větru volíme očko blíže ke středu vah. Očka děláme jen tak velká, abychom jimi protáhli rozpůlenou sirku, přivázanou na konci pouštěcí šňůry. Tento fígl nám mnohokrát ušetří nervy při znovuzískávání uvízlého draka.
Chceme-li draka řiditelného, uvážeme vrchní konec váhy nikoli v křížení nosníků, ale asi v jedné třetině nosníku jednoho z křídel. Druhou váhu zhotovíme zrcadlově na druhém křídle. Očka posuneme pro snazší uvedení draka do akrobatických obratů více ke středu vah. Jestli posunutí přeženeme, poznáme podle toho, že drak bude nestabilní a nebude chtít ve slabším větru stoupat. V místě připevnění váhy k nosníku se vyplatí ovinout nosník jednou vrstvou kobercové pásky a po přivázání ještě pojistit další vrstvou (i přes uzlík) proti posunutí. Síly při pouštění jsou při silném větru značné a mohlo by při akrobacii, kdy nepůsobí kolmo na nosník, dojít k uvolnění uzlů a následnému posunutí váhy a tím i změně letových vlastností. Nemusí to vést hned k havárii draka, ale pokud tuto závadu neodstraníte, budete překvapeni, že drak najednou "nechce" udělat obrat, který vám před chvílí nečinil obtíže. Tam kde bude provázek vah procházet potahem, je dobré potah zesílit několika vrstvami pásky. Lepší než igelitová je kobercová páska, která je mechanicky odolnější .
Samostatnou kapitolou by měla být možná úprava draka na "ptakoještěra", netopýra, nebo některého velkého ptáka. Hlavy vyrábím z polystyrénu, a co nejlehčí, protože nepříznivě ovlivňují letové vlastnosti draka. Vrchní díl zobáku může být ( v případě , že zvolíte variantu "zobák do pravého úhlu vůči krku") vcelku s hlavou tedy polystyrénový, dolní odklopný, také polystyrénový, nebo z balsy tl. 1 až 2mm. Naopak je-li zobák v poloze " pokračování krku", je pevná dolní část. U polystyrénového zobáku je mnohem jednoduší vybavit tlamu zuby, nejrychlejší je použít kulatá párátka ( jsou už nabroušená do špičky). Obě poloviny zobáku spojuji kloboukovou gumou ve vzdálenosti cca 10mm od kořene zobáku. Zvolíme-li správné předpětí gumy, klape tvor při poryvech větru, nebo prudkém přitažení řídících šňůr zobákem. Na nohy můžeme myslet už při vystřihávání potahu, nebo je zhotovit dodatečně a přilepit lepenkou. Zvolíme-li ptakoještěra Ramphorhynchuse, vyrobíme ještě ocas, dlouhý nejméně jako délka "trupu", zakončený plochým kosočtvercem přiměřené velikosti. Při výrobě drápků na "náběžné hraně", musíme pamatovat na to, že jeden prst se prodloužil jako nosník létající blány a drápků je o jeden méně, než na nohách zadních.
Před prvním vzletem, ještě než připojíme pouštěcí šňůry, uchopíme každou z vah do jedné ruky a natočíme se zády k větru. Posunováním rukou po vahách najdeme místo, kde má drak tendenci stoupat a pak jenom naklápěním svisle natočených dlaní, si ověříme reakce draka. Pokud drak při naklopení dlaní vzhůru, jeví tendenci stoupat a naopak při sklopení do osy ruky se zvýší tah a drak setrvá na místě, měl by při sklopení dlaní dolů klesat. Jestliže jsme zhotovili váhy dobře, měli bychom mít právě v té chvíli v ruce i očka, uvázaná na vahách.
Podle síly větru zvolíme očko (popsáno výše), odmotáme 5 až 10m řídících lanek a pokusíme se o start. Asi se nám to napoprvé nepovede, ale i nezdařený start je zkušenost a pomůže při těch příštích. Pokud je však drak souměrný, měl by vystoupat a budeme-li stejnoměrně pomalu popouštět obě šňůry, bude si sám brát (podle síly větru) provázek a stoupat. Při silnějším větru doporučuji použít i při rozpětí 2400mm rukavice, provázek může pěkně spálit a pokud použijete dratev nebo tenké pevné syntetické nitě i pořezat. Teprve po odvinutí potřebné délky (pro rozpětí 2400mm nejméně 15m; rozpětí 4000mm a více raději 40m) můžeme začít s akrobacií.
Je-li síla větru dostatečná, za kterou řídící šňůru zatáhneme, na tu stranu se drak začne stáčet a pokud vytrváme, opíše celý kruh. Při slabém větru, je tomu přesně naopak. Upevnění váhy pod tahem funguje sice stále jako "otočný bod", ale síla větru je malá na to, aby draka přetočila a naopak váha druhé části draka jej překlopí na opačnou stranu. Drak však neudělá celé kolo, ale začne se kývat na napnutém lanku. Nejhorší situace nastane, je-li váha "volné" části draka v rovnováze se silami, které na ní vyvodí vítr. Drak stojí nehnutě a pokud intenzivně nezatáhneme za některou šňůru, nelze jej z tohoto stavu vyvést. To už je ale o nalétaných hodinách a nechci Vás ochuzovat o objevování možností draka.
Drak je při běžném létání prakticky nerozbitný a pokud při krizové situaci včas uvolníte řídící lanka (rozuměj - prostě je zahodíte), můžete se učit draka krotit vlastně neomezenou dobu. Pokud Vás to přestane bavit, protože nebudete schopni se naučit draka ovládat, jsou tři možnosti
1. Vzdát to (je to ale škoda)
2. Vytrvat a bojovat dál (ještě po roce pravidelného létání zaseknu občas draka do země)
3. Objednat si kontrolu draka, nebo případnou instruktáž. (Každý námi vyrobený drak byl sestaven a zalétán, může se však stát, že byl poškozen při dopravě). Pokud omrzí obyčejné létání, lze s draky svádět "hodnověrné" souboje. Podívaná na dva čtyřmetrové ptakoještěry, kteří letí proti sobě a vyberou let do "svíčky" s pármetrovou vzdáleností od sebe, stojí za trochu cvičení. Pokud by byl velký zájem, jsem schopen zajistit i natočení instruktážního videa, ale jeho cena by už nebyla v mé kompetenci.
Dobří lidé se stále ještě najdou! Dostal jsem několik kusů mikroténových "rukávů". Červený, modrý a zelený. Předpokládám, že by z nich mohlo být 6 až 8 draků, ještě nevím, jak se podaří vyhnout drobným poškozením. Nadšenci se tedy mohou těšit na fotografie barevných "ptakoještěrů".




Po delší době opět příspěvek "návštěvníka" stránek

Australský drak

Asi před 3-4 roky v Receptáři Přemka Podlahy v české televizi byl představen australský drak. Bohužel jsem tehdy návod vytiskl, ale nestáhl jsem celou stránku (a Přemek mezitím přešel ke konkurenci a stránka je nedohledatelná), takže nyní ji nemohu dát již k dispozici, ale z originálního tisku mám jen oskenovaný plánek bez doprovodného textu. Ve stavebním postupu jsem provedl řadu změn, ale již si je všechny nepamatuji a tak vám nabízím pouze stavbu draka upraveného podle sebe. Líbilo se mi, že tento drak byl skládací, proto jsem se vlastně rozhodl pro jeho stavbu. Protože měl délku přes půl metru a rozpětí přes metr, chtěl jsem jej zvětšit. Pro toto zvětšení jsem v původním plánku použité smrkové lišty nahradil bambusovými tyčkami (z nabídky zahrádkářských prodejen) a PVC fólii jsem nahradil PE kašírovanou fólií. Vzniklý drak je sice těžší, ale téměř nerozbitný (tedy za celou dobu se mi jej rozbít nepodařilo a párkrát jsem s ním řízl v plné rychlosti letu do země).

plán draka





Původně byl drak slepen izolepou. Já jsem se rozhodl pro svařování pomocí žehličky. Pro toto svařování se fólie z obou stran překryje celofánem, nověji používám raději fólie pro tisk v laserových tiskárnách, které jsou pevnější. Kolega pro stejný účel používal poteflonovanou tkaninu, která se prodává jako potah na žehlící prkna, nebo teflonový papír na pečení. Střihovou šablonu, jsem vytiskl laserovou tiskárnou na fólii. Tu jsem potom meotarem promítl na kašírovanou fólii a obkreslil lihovou fixou (ta na PE fólii trochu drží a je dobře vidět). Pro čtenáře kteří nemají k dispozici meotar přikládám střihové šablony zmenšené do tvaru malého a velkého diapozitivu. Nějaký diaprojektor snad sežene každý. Potah draka jsem vystřihl.



Kýlová část je zastoupena 2x. Mezi obě části jsem vložil výztužný díl pro připoutání vyrobený z překližky (stačí použít tu ze zelinářských bedýnek). Tento díl jsem olemoval přeloženým páskem ze zbylé fólie o šířce 4 cm. A vše důkladně svařil žehličkou. Pozor chlopně vyznačené na střihovém plánu musí zůstat volné - nesvařené. Tyče výztuhy jsem dle plánku jemně zkrátil na uvedené míry (kupuji je v délkách jen nepatrně větších). Pro spojení příčníku s výztuhami křídla jsem z PVC hadičky vytvořil spojky dle nákresu na původním plánku (použita ta nejlevnější zahradní 1/2' PVC hadice). Tyto spojky jsem nasunul na výztuhy křídel a v příslušném místě je přilepil chemoprenem a zajistil omotáním nití. Z odstřižků jsem vystřihl obdélníky, které jsem přeložil kolem konců použitých tyček a svařil je. Tím vyniklo vyztužení fólie Takto upravené výztuhy křídel jsem zavařil do kapes které jsou vzniknou z chlopní vyznačených na střihovém plánu na okrajích křídel. V místě spojení s příčníkem musí být z kapes vystrčeny plastové trubičky na vrchní stranu draka viz foto. Potom jsem podobným vyztužením opatřil i podélníkovou tyčku, za výztuhy ji přibodoval k draku a nakonec kolem ní přivařil kýlovou část za chlopně k hlaví plachtě tak, že kolem ní vytváří kapsu. Protože jsem se netrápil s hmotností draka, do dírky naznačené ve výztuze kýlové plochy jsem z hliníkového drátu vytvořil kroužek, do nějž připínám karabinkou vázací šňůru. Při slabém větru se má dle původního plánku použít vázací bod nejbližší ocasu, při silném větru bod nejblíže nosu draka. Já používám poutací bod pro nejsilnější vítr a pouze jednou se mi stalo, že drak létal na hranici nosnosti. Nakonec jsem obrys dravce vybarvil silným černým lihovým značkovačem. Tato barva na PE trochu drží, pokud někdo víte o nějaké, která drží lépe, poraďte. Před pouštěním se drak složí tak, že se příčník vsune do plastových trubiček, kde samosvorně drží. Drak se před vypouštením drží za nos, čímž se eliminují účinky větru (tak jej zvládne vypustit i moje 6 tiletá dcera, syn (5) to zatím neumí) poté se přechytne za poutací místo na kýlu a když nabere vítr tak pustí. Dle původního plánu pokud drak zamíří prudkým letem nosem k zemi stačí povolit šňůru, což jej srovná a zase začne stoupat. Při létání jsemsi všiml, že silueta dravce působí odstrašujícím způsobem na holuby, kteří se prudkým přízemním letem snaží vyklidit pole. Na jedné drakiádě pořádané našim skautským oddílem se tento drak dostal do konfliktu s hvězdou a zamotal se svou poutací šňůrou do její a začal třepotavě kroužit. V ten moment odkudsi od lesů na obzoru přiletěl skutečný dravec podobných rozměrů a siluety, chvíli kroužil a potom provedl výpad na hvězdu. Naštěstí pro ni se v ten okamžik můj drak vysvobodil a odlétl bokem. Dravec osvoboditel zase odlétl za obzor. Mám v plánu postavit ještě podobného draka z padákového hedvábí, které je lehčí . Bambus jsem chtěl nahradit laminátem, ale když jsem viděl v modelářské prodejně ceny profilů, tak jsem si to rozmyslel.

Zde si neodpustím komentář - prodejna "zahrádkář" v holešovické tržnici, měla cenu laminátových kuželových trubek(polotovary dílů rybářských prutů) téměř stejnou, jako bambusových tyček - cca 30/25Kč

detail spojovací hadičky



detail vyztužení kýlu s vázací karabinou



drak z horní strany - "montáž" nemůže být složitá, když nám jí předvádí pětiletý klučina



drak ze spodní strany - také Vám připadá ten "dravec" tak veliký, že by mohl s tím "špuntem" i odstartovat?